Strava podle duhy a zdraví

Ukázka z knihy Světlo lék budoucnosti

Světlo je důležitou živinou pro náš organismus, a naše oči jsou vstupní branou, kterou může světlo proudit dovnitř a ovlivňovat nás. Slunce působí na náš nervový a endokrinní systém, a také ovlivňuje proudění krve v očích. Bylo spočítáno, že celkový objem krve, pumpované srdečním svalem, cirkuluje očima každé dvě hodiny. Oči jsou jedinou částí těla, kam se světlo dostává přímo, skrz průhledná biologická okna. Tato okna dovolují energii světla, aby přímo stimulovala oči a krev, a jejich prostřednictvím pak nepřímo stimulovala i ostatní tělesné funkce. Řekněme si, jak je krev, která přenáší většinu živin v organismu, ovlivněna světlem?

Biologický motor

Chceme-li si odpovědět na tuto otázku, musíme si nejprve ujasnit, že celý organismus pracuje jako motor, třeba jako motor auta. Právě tak, jako si motor v autě vyžaduje vyváženou směs pohonných látek a kyslíku, které jsou zapáleny svíčkou, motor těla si vyžaduje vyváženou směs pohonných látek ( výživy ) a kyslíku, a roznětkou je v tomto případě světlo. V autě potom ta správná směs všech jmenovaných komponent vede k vznětu, a auto může jezdit. V našem těle správně vyvážená směs komponent vyvolá biologický vznět, který člověku poskytne energii, aby správně fungoval a byl zdravý.

Je známo, že každá látka ( vitamín, minerál, chemický prvek ) přijatá tělem ve formě jídla má maximální schopnost vstřebávat vlnovou délku. Jinými slovy, pokud má být jakákoliv látka přijatá tělem, zpracována,musí projít řadou chemických reakcí, při kterých je katalyzátorem světlo. Jako je modré světlo zapotřebí při vyloučení bilirubinu z organismu a ultrafialové v případě syntézy vitamínu D, jakákoliv látka přijatá organismem vyžaduje interakci s určitou částí elektromagnetického spektra, aby mohla být plně metabolizována. Bez této části spektra nedokáže tělo látku plně využít.

Zdá se, že lidé mají podobný mechanismus zpracování potravy jako rostliny. Ve škole nás učili, že pouze rostliny mohou být fotosyntetické, tedy schopny s pomocí slunce přímo vyrábět uhlohydráty. Podle názoru dr. Otta jsou ale fotosyntetičtí i lidé. Vstřebávají světlo skrz kůži a oči stejně přímo, jako rostliny. Ott tvrdí, že naše kůže po celém těle obsahuje tzv. buňky solární energie, které samy napomáhají produkovat uhlohydráty, proteiny a DNA. Domnívá se, že se jedná o tzv. Bohgnanovy Corpuscly, které byly objeveny korejskými vědci již před 30 lety. Tyto buňky mají blízký vztah k Langerhansovým buňkám ve slinivce a jsou místem fotosyntézy v lidském těle. Fotosyntéza u rostliny podle mého názoru odpovídá metabolismu u člověka

Přestože některé reakce aktivované světlem probíhají v kůži, většina z nich probíhá prostřednictvím očí. Světlo, které do organismu vstupuje očima, přímo ovlivňuje živiny v krvi, a umožňuje tělu, aby je plně využilo. Kdyby nám chybělo vyvážené světlo z okolního prostředí, zřejmě bychom trpěli nedostatkem, který dr. Ott nazval maliluminací. Tento stav je nejspíš daleko častější, než si připouštíme, a může vést i k řadě vážných onemocnění, hlavně chronických.

ED